|
|
Interakce léčiv užívaných při léčbě schizofrenie a jejich doprovodných příznaků
Musilová, Jana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Cicková, Pavlína (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem interakcí antipsychotických léčiv a jejich doprovodných účinků. Stručně popisuje vědní obor vývoj léčiv (drug discovery) a příbuzné vědní disciplíny, zejména se pak zaměřuje na problematiku analýzy biologických sítí. Součástí práce je i charakterizace nemoci schizofrenie a její léčby. Cílem práce je vytvoření skriptu v jazyce R pro automatické stahování dat z volně dostupných databází a vyhledání nejvýznamnějších interakcí vybraných medikamentů a jejich cílů na základě vizualizace a analýzy sítí pomocí nástroje Cytoscape a jeho pluginů a specifikace obdobných farmakologických vlastností nejvýznamnějších léčiv.
|
|
|
Drug repurposing for the inhibition of invasiveness and metastasis of cancer cells
Turchyna, Kateryna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Jakubek, Milan (oponent)
Metastázování je primární příčinou úmrtí na rakovinu. Současný nedostatek účinných léků proti metastazování činí tento problém aktuálním a vede k intenzívnímu hledání molekul, které mohou potenciálně inhibovat invazivitu nádorových buněk, a tak zabraňovat i šíření metastáz. Repurposing léků je identifikace nových použití schválených léků, které jsou mimo rámec jejich původní lékařské indikace. Cílem této práce je shrnout poznatky o proti- metastatickém potenciálu vybraných skupin léčiv s důrazem na molekulární mechanismy jejich působení. Práce je zaměřena zejména na vybraná antipsychotika, antidepresiva, beta-blokátory a statiny, u kterých byly indikovány schopnosti inhibovat invazivitu nádorových buněk.
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Vliv psychotropních látek na mitochondriální funkce.
Cikánková, Tereza ; Rečková Hroudová, Jana (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Psychofarmaka jsou veliká skupina léčiv široce používaných nejen v psychiatrii. Jejich systémové podávání ovlivňuje hlavní diagnózu a také působí na organismus jako celek. Předmětem našich experimentů je vliv psychofarmak na změnu mitochondriálních funkcí, což je přínosné pro pochopení jak terapeutických, tak vedlejších účinků těchto léčiv na molekulární úrovni. Cílem předkládané disertační práce bylo studium in vitro vlivu vybraných léčiv na energetický metabolismus buňky. Byla testována vybraná antipsychotika (chlorpromazin, levomepromazin, haloperidol, risperidon, ziprasidon, zotepin, aripiprazol, klozapin, olanzapin a quetiapin), antidepresiva (bupropion, fluoxetin, amitriptylin a imipramin) a stabilizátory nálady (lithium, valproát, valpromid, lamotrigin a karbamazepin). In vitro účinky uvedených léčiv byl zkoumán na mitochondriích izolovaných z prasečí šedé hmoty mozkové. Vliv vybraných psychofarmak na aktivitu citrátsyntázy (CS) a enzymatických komplexů (I, II+III, IV) elektronového transportního řetězce (ETC) byla měřena spektrofotometricky. Léčivem indukované změny mitochondriální respirace spojené s komplexem I (podporovaná malátem a pyruvátem) a komplexem II (podporovaná sukcinátem) byly měřeny pomocí respirometrie s vysokým rozlišením. Aktivita komplexu I byla signifikantně inhibována...
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Interakce léčiv užívaných při léčbě schizofrenie a jejich doprovodných příznaků
Musilová, Jana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Cicková, Pavlína (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem interakcí antipsychotických léčiv a jejich doprovodných účinků. Stručně popisuje vědní obor vývoj léčiv (drug discovery) a příbuzné vědní disciplíny, zejména se pak zaměřuje na problematiku analýzy biologických sítí. Součástí práce je i charakterizace nemoci schizofrenie a její léčby. Cílem práce je vytvoření skriptu v jazyce R pro automatické stahování dat z volně dostupných databází a vyhledání nejvýznamnějších interakcí vybraných medikamentů a jejich cílů na základě vizualizace a analýzy sítí pomocí nástroje Cytoscape a jeho pluginů a specifikace obdobných farmakologických vlastností nejvýznamnějších léčiv.
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním
GIERTLOVÁ, Petra
Schizofrenie je závažné onemocnění a většina nemocných potřebuje celoživotní léčbu. U pacientů se schizofrenií je vyšší prevalence rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, dyslipidemie, nadváhy, obezity. Většina schizofreniků má nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, trpí nikotinismem. Taktéž dlouhodobé užívání antipsychotických léků se podílí na přírůstku tělesné hmotnosti. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem čerpala z odborné literatury, popisuji malnutrici, schizofrenii a její typy, léčbu a rizika spojená s tímto onemocněním. Praktická část je zaměřená na výzkum, jehož cílem bylo zjistit výskyt malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním, vliv antipsychotické medikace a zmapovat informovanost ošetřujícího personálu v Domově se zvláštním režimem Libníč. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova. Dále byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, kterou bylo zjištěno, že u převážné většiny schizofreniků se kromě jejich základního onemocnění vyskytují další onemocnění, zejména obezita, hypertenze, diabetes 2. typu, hyperlipidemie. Výsledky výzkumu dále prokázaly, že ošetřující personál má znalosti o možných rizikových faktorech pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u schizofrenických klientů v důsledku nevhodných stravovacích návyků či vlivem antipsychotické medikace. Rozhovorem s všeobecnými sestrami vyplynulo, že malnutrici považují pouze za stav podvýživy. Nutriční péči si shodně spojují s prací nutričního terapeuta a jeho péči o výživu klientů, nutriční podporu sestry znají, ale mají nízkou úroveň znalostí v produktech modulární dietetiky. Touto prací bych chtěla poukázat na to, že schizofreničtí pacienti jsou ohroženi zvýšenou mortalitou a morbiditou nejen v důsledku základního onemocnění, ale také antipsychotickou léčbou a nevhodným životním stylem, proto by péče o výživu a nutriční podpora měla být důležitou součástí léčby u psychiatrických onemocnění.
|
|
|
Sociální, etické a psychologické aspekty práce s lidmi se schizofrenií
ŽIŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá duševním onemocněním nazývané schizofrenie. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Část teoretická má pět kapitol, v nich se zaměřuji zejména na propojenost oborů sociální práce, psychiatrie, psychologie a etiky. Nejprve popisuji schizofrenii všeobecně - tzn. jak vzniká, příznaky a projevy, diagnostika, průběh a prognóza a možnosti léčby. Dále se zaměřuji na psychiatrické hledisko schizofrenie, sociální hledisko této nemoci a také na Etické kodexy jednotlivých oborů. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Cílem dotazníku je zjistit, jaké má dospělá populace všeobecné znalosti o schizofrenii a jaké pohledy na schizofrenii převažují.
|
host ::
RSS.